Kronika
Kronika
Myslivecké sdružení Hubertus Miroslav
Vypracoval a údaje získal: Ing. Pavel Oliva – hospodář 27.5.2011
Byl jsem požádán o vypracování kroniky a zmapování období od vzniku mysliveckého sdružení H u b e r t u s v Miroslavi. Protože sám jsem myslivcem od roku 1972 a v MS Hubertus Miroslav jsem členem od počátku, kdy bylo sloučeno a to 11.03.1979 s MS Miroslavské Knínice a pamatuji si na pana Renáta Oldřicha, známého skládáním častušek, jak on je nazýval a který vedl kroniku již dříve, požádal jsem pana Renáta Dušana – syna, který byl laskaví a vyhověl mému požadavku a některé písemnosti našel a mě je předal. Pokusím se jich využít a některé části doslovně opsat.
Nebude lehké a ani dost dobře možné zachytit vývoj, celkové obhospodařování, výsledky chovu a lovu a celou historii miroslavské myslivosti z důvodu nedostatku informací. Po osvobození v květnu 1945 přišel pan Renát Oldřich do Miroslavi, jako velitel nově se tvořící stanice SNB a počátkem měsíce června 1945 byl pověřen nižším mysliveckým úřadem při ONV ve Znojmě národní správou nad miroslavskou honitbou. Čeští lidé, starousedlíci dokumentují, že po dobu 40-ti roků tj. od roku 1904 nebylo v Miroslavi českého vlastníka, nebo nájemce miroslavské honitby a že obhospodařoval honitbu vždy nájemce německé národnosti, poslední místní řezník Lenard Zwieb.
Jak těžké byly tyto začátky. Nebylo oprávněných výkonných myslivců, nebylo ani střeliva, ba dokonce ani pušek – leda snad nějaká vytažená z rafinovaně maskovaných skrýší – žlaby stájí, půdy, podlahy aj. Všechny ovšem v žalostném stavu. Díky soukromému obchodníku Otakaru Sobotkovi, který se o rok později stal spolunájemcem a členem naší společnosti a jeho sestře paní Martě Kleinové, kteří v Miroslavi převzali obchod se zbraněmi a střelivem a při ústupu německé armády ukryli značnou část střeliva a jejich prodejem po osvobození umožnili oprávněným myslivcům výkon práva myslivosti.
O samotné oprávněné myslivce byla potíž. Kromě Oldřicha Renáta, pověřeného národní správou nad honitbou, byli zde další oprávnění myslivci – Julius Podhradský, tajemník MNV – Otakar Sobotka, obchodník a na stanici SNB přidělený strážník Oldřich Bartoněk. V měsíci červenci 1945 se přistěhoval do Miroslavi další držitel platného loveckého lístku Vojtěch Vyhnalík, bývalý nájemce, respektive národní správce pohostinství v budově nynějších Jeslí.
Kromě výše jmenovaných vlastnili v Miroslavi lovecké zbraně Josef Kolář, zemědělec z kolonie a Jindřich Klein z Údolní ulice, kteří však neměli platné lovecké lístky.
Rozloha honitby měla v té době výměru skoro 1700 hektarů, ostatní pozemky náležely do honitby bývalého velkostatku a byly obhospodařovány i po stránce myslivecké bývalým národním správcem Adolfem Hrouzkem. Uspořádat hon v této době a v tak veliké honitbě a tehdejším zazvěřením, byl veliký problém. Střelců bylo nedostatek a střeliva ještě méně a tak byli zváni myslivci ze sousedních obcí.
V roce 1946 vypsalo HS městečka Miroslavi pronájem obecní honitby, kterou nabídlo panu Renátovi Oldřichovi. Roční nájemné bylo stanoveno 10.000.- Kč. Po poradě s ostatními myslivci byla uzavřena pachtovní smlouva a zodpovědný byl Oldřich Renát, spolunájemce Julius Podhradský, Otakar Sobotka a Oldřich Bartoněk.
Stavy zvěře nebyly válečnými událostmi příliš dotčeny a lze říci, že na tehdejší dobu velmi slušné. Například srnčí 45 – 50 kusů, 1.300 kusů zajíců, 500 kusů bažantí zvěře a asi 5.000 kusů koroptví. Stav králíků se v té době nedal odhadnout, byli po celém revíru. V tomto již zmíněném složení byla honitba obhospodařována až do roku 1948 do nově vydaného zákona o myslivosti č. 225/47 Sb. V tomto zákoně bylo zakotveno, že se mají tvořit v obcích myslivecké společnosti a honitby aby byly pronajímány těmto společnostem.
Již v roce 1946 a 1947 někteří miroslavští občané složili předepsané zkoušky z myslivosti, které však již nebylo možno pojmout do schválené pachtovní smlouvy, proto byli u tehdejších nájemců vedeni se všemi právy a povinnostmi jako stálí lovečtí hosté. Byli to : Josef Kolář, Jindřich Klein, Jan Reberník st., Vojtěch Vyhnalík, Frant. Krejčí, Karel Novotný, Rudolf Novák, Tomáš Jonáš, Josef Živna, Frant. Trubelík a nový příslušník SNB Leopold Beneš.
Na základě tohoto nového zákona č. 225/47 Sb. došlo v roce 1948 v Miroslavi k utvoření nové myslivecké organizace a to : Myslivecká společnost ,, H u b e r t u s ,, do které byli přijati všichni v předu jmenovaní. Předsedou byl zvolen Leopold Weis, mysliveckým hospodářem byl jmenován ONV v Mor. Krumlově Oldřich Renát. V roce 1947 došlo ke zrušení národní správy na velkostatku v Miroslavi, tudíž i nad touto částí honitby, která pak o výměře 650 ha automaticky vplynula do honebního katastru Miroslav. Pro osvěžení krve u drobné zvěře bažantí přivezl bývalý nájemce Oldřich Renát v roce 1947 20 kusů bažantích slepic a 12 kohoutů, které vypustil do revíru a výsledek zlepšení plodnosti se projevil již v příštím roce. Členská základna se rok od roku měnila přibýváním nových členů.
K podstatnému rozkvětu na poli myslivosti došlo v Miroslavi v roce 1951 a letech dalších, kdy se stal mysliveckým hospodářem František Hrůza st., který přišel s myšlenkou, že by se stavy zvěře bažantí mohly zvýšit a to záchranou vysečených hnízd ve vojtěškách a směskách a líhnout tato nalezená vejce v elektrické líhni a odchovně odchovat a poté vypustit do honitby. Sám takovou líheň na 2.500 kusů vajec sestavil a zapojili se k houževnatému sběru vajec z vysečených hnízd i ostatní členové společnosti. I když jsme neměli žádné zkušenosti s líhnutím a hlavně pak s odchovem bažantích kuřat. V příštích letech přišlo do líhně 2.000 kusů a víc vajec bažantích a koroptvích, vylíhnuto pak bylo 1400 kusů kuřátek. Do revíru bylo vypuštěno asi 700 – 800 kusů této mladé zvěře a to ve stáří 6 – 8 týdnů.
Tato akce ,,Záchrana vysečených hnízd“ a líhnutí se stala zájmem i vyšších odborných orgánů, tak i zájmem Bulharské a Albánské delegace myslivecké, kteří jezdili k nám obdivovat naše chovatelské výsledky a sbírat zkušenosti. Stavy pernaté zvěře již pak nekolísaly, naopak rok od roku se zvyšovaly. S rozvojem a kolektivizací zemědělství, bylo nutno po rozsáhlém zúrodňování dosud neplodné a neobdělávané půdy, přistoupit k vytvoření vlastní krmné základny pro zvěř a to zakládáním zvěřních políček a získávat protihodnotou za zemědělské brigády pro JZD a St. statky odpad a méně hodnotné zrniny pro přikrmování zvěře v zimním období. Tyto akce i další s tím spojené si vyžádaly značné množství brigádnických hodin a to nejen se zajišťováním krmiva, ale i další akce, jako sběr vajec, tlumení škodné, zlepšování zdravotního prostředí pro zvěř aj. Výroba zásypů byla nejdříve z dřevěné kostry a krytina byla kukuřičné stvoly, sláma, palach a později dehtová lepenka. Krmelce pro srnčí zvěř a solné lízy jsou v dostatečném množství rozmístněny po celém revíru. Za zmínku stojí mohutný výskyt pernatých dravců, kání rousných a lesních, jestřábů, pilichů, motáků, pochopů, částečně i sokolů stěhovavých, kání včelojed, krahujec obecný, ostřížů i poštolek, kteří hlavně při podzimním a jarním tahu dlouhou dobu udržovali se nad našim revírem a působili hlavně na pernaté zvěři nespočetné ztráty. Bylo nutno sáhnout k vybudování výrovek a provádět odstřel těchto dravců na výrovkách za použití živých výrů i jejich vycpanin.
Byly vybudovány tři výrovky a to na horní Václavce, v lese Grosswald a na letišti. Srstnatá škodná byla bezprostředně po ukončení války hojně rozmnožena, hlavně lišky, kterých se střelilo nebo v jarních měsících vynorovalo velké množství. Pomoc při norování nám poskytoval Kopeček Viktor z Rybníků, který vlastnil dva ostré a vytrvalé norníky a rád k nám jezdil. Ročně se lovilo v průměru asi 20 kusů lišek. Rovněž tak byly početně zastoupeny kuny lesní a skalní, tchoři, jezevci, hranostaji, lasičky i křečků a syslů bylo nespočetně.
Proč o tom činím záznam. Že v dnešní době jsou některé z těchto druhů velkou vzácností a bylo nanejvýš nutné sáhnout k zákonné ochraně těchto druhů škodné zvěře.
Vývoj členské základny a změny ve vedení mysliveckého sdružení. Z původních 16 – ti členů mysliveckého sdružení H u b e r t u s v Miroslavi se rozšiřoval počet členů na 21, pak na 29 a 34 a dosáhl počtu 51 členů. V přítomné době má myslivecké sdružení v Miroslavi, zvláště teď po integraci s Mir. Knínicemi 68 členů z nichž jsou 4 čl. z Brna, 2 čl. ze Znojma, 1 čl. z Nového Města na Moravě a 1 člen z Michlovce – Slovensko.
Ke sloučení MS Miroslav MS Mir. Knínice došlo v roce 11.03.1979. Předsedové sdružení se čas od času měnili dle volebního období a vystřídali se : Leopold Weis, Gracián Mazal, Oldřich Renát, Vlastimil Kučera st., Oldřich Bartoněk, Josef Živna a Jaroslav Kašpárek. Funkce mysliveckého hospodáře se taktéž měnily a nejdéle působil Fr. Hrůza st., před ním Oldřich Renát a po nich Rudolf Novák, Vlast. Kučera st., Bohumil Čapoun, Evžen Marek a nyní po volbách Vlastimil Kučera ml. Z ostatních funkcí byl pokladník Fr. Hrůza st., Karel Novotný, Josef Hanzel, Jan Samek, Jan Kudláček a nyní mladý člen Pavel Oliva.
Ve funkci kulturního referenta nejdelší dobu byl Fr. Trubelík – 16 roků, po něm Vlast. Kučera ml., nyní po volbách Jindřich Hlávka. Od prvopočátku založení mysliveckého sdružení se ujal funkce kynologického referenta a setrval v ní 24 roků Josef Streit, dále pak funkci převzal MVDr. Richard Pexa. Střeleckého referenta dělal od založení mysl. sdružení Karel Novotný a tuto vykonával až do roku 1971 a dosáhl tak pronikavých výsledků ve střelectví a byl i zařazen do československé reprezentace. Zvláštní pozornost si zasluhuje náš bývalý nejstarší člen ,,zasloužilý myslivec“ Julius Podhradský. Od vzniku myslivecké rodiny v Miroslavi vykonával funkci jednatele až do roku 1971 a ve svém vysokém věku 86 roků byl stále čilý a nanejvýš svědomitý. Mnozí naší členové také zastávali funkce ve vyšších mysliveckých orgánech. Například Oldřich Renát místopředseda OMS v Mor. Krumlově, později jako střelecký a myslivecký referent, lektor pro školení kandidátů, zkušební komisař a předseda Jednoty ČMS pro 17 obcí. Oldřich Bartoněk myslivecký referent OMS v Mor. Krumlově, Gracián Mazal – zkušební komisař OMS Mor. Krumlov a od roku 1960 do roku 1972 jako jednatel OV-ČMS ve Znojmě. Je potěšitelné, že mnoho našich členů myslivců bylo ohodnoceno vyššími orgány za zásluhy o rozvoj myslivosti, ale i naše sdružení ,, Hubertus,, Miroslav bylo několikráte vyhodnoceno Krajským i Okresním orgánem za budování myslivosti. NV Miroslav hodnotí činnost mysliveckého sdružení jako společenské organizace velmi kladně.
Od roku 1979, kdy došlo ke sloučení s MS Miroslavské Knínice se téměř žádné písemnosti o dění v MS nezachovaly, proto uvedené události jsou komentovány od pamětníků a něco málo čísel ze zpráv mysliveckých hospodářů. Problém obsazení funkce mysliveckého hospodáře byl poněkolika jednáních vyřešen až 25.04.1980 s podmínkou, že do příští schůze, bude třeba kádrově věc vyřešit - funkci převzal pan Pivoda Oldřich. Počet členů bylo v této době 64 a výměra honitby byla 3.250 ha. Kmenový stav zajíců 1.000 ks. koroptve 435 ks., 1.000 ks. bažant a srnčí zvěře 145 kusů.
Lov zajíců v roce 1980 byl 926 ks. a z toho 56 ks. bylo odchytáno. Bažantů bylo sloveno 770 kusů a odchyt 150 ks. V tomto roce se ještě lovil králík a to v počtu 102 kusů. V roce 1980 mělo MS 58 členů do funkce mysliveckého hospodáře byl jmenován ing. Oliva Pavel, předseda sdružení pan Novotný František, tehdejší předseda MěNV Miroslav, po něm byl do této funkce předsedy sdružení zvolen ing. Pexa Pavel. Stav zvěře v revíru byl odpovídající, i když se projevoval pokles stavů oproti minulým rokům, hlavně pak u zvěře zaječí i bažantí. Velké ztráty úhynem byly v roce 1985 a na honu dne 30.12., který byl zastaven se našlo na kašenecku v řepce uhynulých 26 kusů zajíců a 2 kusy srnčí zvěře. Také jsme prováděli odchyt zajíců pro Interlov Praha za významné pomoci školáků. Odchyt bažantů prováděli v odchytových zásypech pan Hadraba Jan a Holubář Stanislav. V celém revíru jsme také pokládali medikované krmivo pro spárkatou zvěř.
Líhnutí bažantů ve vlastní líhni z produkce vajec od vlastních zakomorovaných slepic a odchov kuřat na odchovnách v Miroslavi a Mir. Knínicích bylo v této době samozřejmostí. Sběr vajec se také prováděl v porostech vojtěšek, které se v této době pěstovalo v zemědělských podnicích velké množství. Tlumení škodné hlavně lišek /které byly i pozitivní na vzteklinu/ prováděli členové jak na osamělém lovu – šoulačce, tak norováním, pro které byli zapáleni někteří naši členové a také vlastnili dobré norníky. Byli to například pan Hlávka Jindřich, Raboň Karel, Oliva Pavel a v současné době také pan Kulhánek Josef, který vlastní chovnou stanici od Akátové stezky a vlastní chov hladkosrstých foxteriérů.
Hony jsme pořádali také prostřednictvím Čedok pro francouzské lovce, kteří lovili asi 250 – 300 kusů bažantů a asi 50 kusů zajíců. Pro ozdravení chovu bažantů jsme také nakoupili bažanty od MS Dalešice. Vypouštění odchovaných kuřat asi ve stáří 6 ti týdnů se provádělo v Mir. Knínice i v Miroslavi do předem určených lokalit. V roce 1987 byla provedena rekonstrukce stodoly na ulici Zahrádky a vybudován chladící box na zvěřinu, kterou jsme vykupovali i pro Interlov Praha a to i z okolních sdružení. V roce 1988 jsme také nakupovali 100 kusů kachňat, která byla vypouštěna na rybník Réna, ovšem byl zde velký úhyn.
Od roku 1993, kdy došlo k tvorbě honiteb se opět Myslivecké sdružení rozdělilo a Mir. Knínice se osamostatnily. MS Hubertus Miroslav pronajímalo v této době 2.367,20 hektarů.
Bylo utvořeno HS /Honební společenstvo – vlastníci pozemků/, uvedení honitby do souladu se zák.č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Měst. Úřad v Moravském Krumlově odbor životního prostředí rozhodl v souladu s ustanovením § 29 a § 69 zák. o myslivosti, a § 46 zák č. 71/1967 Sb., že honitba HS je uvedena do souladu se zákonem č. 449/2001 Sb. o myslivosti a tvoří jí pozemky v KÚ Miroslav a Mackovice. Honitba byla uznána za společenstevní honitbu rozhodnutím OÚ Znojmo, ref. ŽP dne 27.05.1993 pod č.j. Mysl.206/1299/93 P – právní moc dne 28.05.1993. Starostou HS byl zvolen Radovan Ryšavý a členové výboru HS byli – místopředseda Ing. Pexa Pavel , Mikulka Alois, Sofka Jiří a Ing. Nejedlý Josef. Celá výměra je 2.367.20 ha. Byly stanoveny jakostní třídy u jednotlivých druhů zvěře a normované stavy zvěře. Srnčí zvěř jak.tř. I. a NS 148 ks., bažant jak.tř. I.lesní celky a II. Jak.tř. polní část a NS 589 ks., a zaječí zvěř je v I. jak tř. a NS 545 ks. Smlouva s HS o nájmu honitby byla uzavřena na 10 roků od 01.04.2003 do 31.03.2013 a to za úplatu 2,- Kč/ha.
Na VČS 16.03.2003 byli zvoleni tito funkcionáři v MS Hubertus Miroslav – výbor : předseda Ing. Pexa Pavel, místopředseda Mikulka Alois,mysl hospodář Ing. Oliva Pavel, jednatel Matyšek Jindřich, střelecký referent Barták Miroslav st., pokladník Urbánek Emanuel.
Úsekáři – Ing. Oliva Petr a Barták Ivo, Kontrolní komise – předseda Semotam Jan a členové Vyžrálek Milan st. a Barták Miroslav ml.
Pan Semotam Jan byl také dlouholetým předsedou OMS ve Znojmě.
Od 1.1.2016 se mění název na Myslivecký spolek Hubertus Miroslav.